Naše cesta do Nepálu
Naše dubnová cesta do Nepálu byla pestrá od samého začátku. Během necelých dvou týdnů jsme projeli Káthmándú a jeho okolí, vystoupali k Himálaji, zažili výhledy na Everest i Annapurnu, navštívili historická města, buddhistická i hinduistická poutní místa, dostali se až do subtropické džungle v Chitwanu a nakonec si užili klidný závěr v Gokarna Forest Resortu u Káthmándú. Už samotný plán cesty od cestovní agentury naznačoval, jak neuvěřitelně rozmanitý Nepál je. Celé dobrodružství začalo v Káthmándú, hlavním městě ležícím v údolí ve výšce zhruba 1 300 metrů nad mořem. Po příletu jsme vyrazili do města a hned narazili na festival vítání nového roku. Pomalu jsme se tak začali ladit na nepálskou atmosféru – směs chaosu, barev, prachu, vůně kadidla a neustálého pohybu. I když děti spaly v letadle jen čtyři hodiny, byly překvapivě čilé, takže první den jsme zvládli mnohem lépe, než jsme čekali.
Káthmándú na nás působilo jako město kontrastů. Úzké uličky, ruch, doprava, chrámy, tržiště i starobylé stavby se tu mísí do podoby, která je někdy chaotická, ale zároveň fascinující. K nejvýznamnějším místům ve městě patří Durbar Square, stúpa Boudhanath, Swayambhunath – slavný opičí chrám – i chrámový komplex Pashupatinath. A přesně takový byl Nepál od prvních hodin: živý, hlučný, duchovní a úplně jiný.
Zpočátku jsme měli trochu pocit, že na nás různé nemoci a infekce číhají na každém rohu. Neustále jsme si chtěli mýt ruce a všechno dezinfikovat. Ale to byl hlavně první kulturní šok. Po pár dnech tahle „panika“ sama odezněla a člověk se do místního rytmu začne přirozeněji nořit… Více informací o naší cestě naleznete na Nepál – Krajina pod střechou světa